Piškůtek...něco sladkého, co mají všichni rádi...hlavně pejsci :-)
Piškotek se narodil 5.11.2009. Je to malej kříženec ďábla s Schummacherem, Schwarezenneggerem a co to říkala paní doktorka....joooo, mopsík tam má být.
Přííííísahám, že kdybyste mi před dvěma roky řekli, že si pořídím mopsíka, tak bych asi potřebovala plínku na únik moči při tom záchvatu smíchu, co by následoval...
.
Je to přesně ta situace, kdy "nikdy neříkej nikdy". Za všechno může Bobič. Pejsek černého mopse, kterého jsem hlídala poprvé někdy před rokem. Od té doby se to se mnou táhne. A tento rok koncem ledna to vyvrcholilo mým výletem do Brna, odkud jsem se již vracela obtěžkána...novým uzlikem.
Piškotek je u nás krátce, ale ani ho nenapadlo si stýskat. Hned druhý den už začal reagovat na jméno, do školky už ve svých třech měsících chodí jako by se nechumelilo (i když všichni víme, že CHUMELÍ) a pouští se mezi hry pejsků bez jakýchkoliv skrupulí.
Jediné mé největší přání je, aby Bekinka si k Piškotovi našla aspoň malou cestičku a on jí mohl dokázat, že byl rád stál po jejím boku, ne jako soupeř. Mno...máme ještě hodně práce, ale my to nějak zvládneme a Beki pozná, že jí máme pořád stejně rádi jako celých jedenáct let předtím.